|
Komorní
Hůrka
|
přírodní památka
|
|||||
 |
Komorní Húrka patří k nejmladším sopkám Českého masivu . Vznikla na rozhraní třetihor a čtvrtohor ve třetí a konečné vulkanické fázi svrchního pleistocenu (Würmu) před 115 000 – 15 000 lety a její dozvuky Ize datovat ještě v holocenu, tedy před méně než 10 000 lety. Sopka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi. Vrchol Komorní Hůrky dnes dosahuje výšky 503 m n. m. Komorní Hůrka je navršená sopka vzniklá jedním výbuchem se strombolskou aktivitou, při níž je v krátkých i delších intervalech z kráteru vymršťována žhavá láva a vypálené horniny z podloží. Vznik sopky podnítila erupce plynů, která navršila mnohametrové vrstvy strusky zejména východním směrem od jícnu sopky a dnešniho vrcholu. Na závěr sopečné činnosti vyplnila sopečná čedičová hornina sopouch a kráter a překryla také část struskovitého materiálu na jihozápadní straně kopce . Komorní Hůrka je jednou z nejprobádanějších sopek, známou v celém vědeckém světě. O její slávu se zasloužily desítky vědců, kteří této sopce věnují pozornost více jak 200 let. Především tomu tak bylo v období konce osmnáctého a prvni poloviny devatenáctého století, kdy vrcholil spor mezi tzv. neptunisty a plutonisty o otázkách vzniku čedičů a tvarů zemského povrchu. Podle neptunistů (Neptun - římský bůh vodstva) vzniklo vše, tedy i čediče usazením vrstev v mořské vodě. Plutonisté (Pluto - římský bůh podsvětí a vnitrozemského ohně) zastávali názor o vzniku těchto hornin sopečnou činností. Vědeckého sporu se významně účastnil i slavný německý básník J. W. Goethe. Několikrát navštívil Komorní Hůrku, účastnil se sporu o jejím původu a navrhl prokopat kopec a získat tak odpověd. Teprve po Goethově smrti, v letech 1834 - 1837, podnikl hrabě Kašpar Stenberg nákladné průzkumné práce. Systémem asi 300 m důlních chodeb se podařilo nalézt přívodní sopečný jícen vyplněný čedičem a zjistit omezení čedičového tělesa. Tím byl podán nezvratný důkaz o sopečném původu Komorní Hůrky. Ve svahu nad štolou vystupuje čedičová skalka, na níž je neznámým umělcem vytesán reliéf hlavy J. W. Goetha s nápisem „GOETHE DEM ERFORSCHER DES KAMMERBÜHLS – 1808, 1820, 1822 - (Goethovi, zkoumateli Komorní Hůrky), připomínající, že v těchto letech básník navštivil Komorní Hůrku. Průzkumné štoly jsou již dnes zavalené. Ústi štoly je opatřeno žulovým
portálem s nápisem „DEN NATURFREUNDEN GEWIDMET v. G. K. STERNBERG,
MDCCCXXXVII“ (přátelům přírody věnováno hrabětem G. K. Sternbergem.
1837) Památník připomíná, že toto důlní dílo bylo raženo pouze pro
vědecké účely.
|
|||||
 |
||||||
 |
||||||
 |
||||||
 |
||||||
