| |
 |
|
Ves
Starý Hrozňatov (původně Kiensberg, něm. Altkinsberg) se prvně
připomíná k roku 1217, kdy byl v hladomorně věže tamního hradu patřícího k chebské
falci, umořen hlady Jindřichem z Kiensbergu blahoslavený Hroznata. Po získání
panství chebskou jezuitskou kolejí roku 1658 dosáhl rektor koleje Jan Jiří Dasselmann
v roce 1664 vybudování poutního místa. V souvislosti s obnovením
mariánského kultu byla zvolena loretánská kaple, vázající se k legendě o
přemístění domku Pany Marie ze Svaté země do italského Loreta.
Základní kámen
ke stavbě Svaté Chýše položil tepelský opat Raymund Wilfert ještě téhož roku.
Stavba byla hotova následujícího roku. Santa Casu typického blokového typu doplnil
navenek užší pravoúhlý přístavek na východní straně, rozdělený do dvou podlaží.
Podle legendy, uhodil kdysi do loretánského domku blesk a stavbu rozčísl, přičemž
omítka odpadla. Pouze tam, kde byla namalovaná Panna Marie, zůstala omítka bez
poškození. Proto se v interiéru ponechalo viditelné režné zdivo s ostrovy
původní omítky a s naznačenou klikatou trhlinou po blesku.
V letech
1675 – 1683 byly přistavěny ambity a vytvořilo se tak pravidelné obdélné arkádové
nádvoří. Ambit je zaklenut valenou klenbou se styčnými lunetami (v náznaku křížové
klenby). Nároží Anbitů byla později doplněna hranolovými kaplemi – Panny Marie,
sv. Jáchyma a sv. Anny, sv. Zachariáše a sv. Alžběty, a sv. Františka Xaverovského.
Vstup byl situován v převýšené vstupní hodinové věži zastřešené jedinečnou
dvojitou cibulovou střechou. Závěr ukončil šestnáctistěn potního kostela sv.
Ducha, kompozičně situovaný ve velké podélné ose. Na obvodu se připojila k loretánkému
souboru v roce 1688 (1689) ještě velká osmiboká kaple sv. Kříže a další
kaple Loučení.
Údolím potoka až k úpatí Loretánské hory prochází Křížová
cesta s původně devětadvaceti zastavěními. Jednotlivé objekty stály v takových
rozestupech, jaké mají pamětní kameny v Jeruzalémě. Křížová cesta začínala
od Červeného mlýna (zatopen Jesenickou přehradou) a končí na vrcholu hory kaplí
Božího Hrobu.
Jedinečné poutní místo se však v 50 letech 20. století ocitlo
v pohraničním pásmu a obec byla z naprosté většiny vysídlena. V roce
1964 vyhořela zvonice a jednotky pohraniční stráže využívaly loretu do té míry,
až zůstal ambit v troskách. Obnova lorety ve Starém Hrozňatově byla po změně
politických poměrů v roce1989 realizována díky velkorysé finanční pomoci
společnosti Loreto-Verein ve Waldsassenu. Předsedou společnosti a hlavním iniciátorem
celé záchrany byl ing. Anton Hart, rodák ze sousední obce Nový Hrozňatov.
Vstupné: volné
Parkování: před areálem zdarma
Stravování: Starý Hrozňatov
Otevřeno:
Poloha - dostupnost:
Jižně od Chebu u obce Starý Hrozňatov
Příjezd: z Chebu na Podhrad do Starého Hrozňatova
|
|
|